Obrazový opravník obecně oblíbených omylů

Ludvík Souček

65 

Elektronická kniha: Ludvík Souček – Obrazový opravník obecně oblíbených omylů (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: soucek06 Kategorie:

Popis

E-kniha Ludvík Souček: Obrazový opravník obecně oblíbených omylů

Anotace

O autorovi

Ludvík Souček

[17.5.1926-26.12.1978] Jeden z největších českých spisovatelů science-fiction Ludvík Souček se narodil roku 1926.Souček studoval na gymnáziu v Praze Bubenči. V roce 1944 byl totálně nasazen v Praze Libni u ČKD, střední školu dokončil a odmaturoval až v roce 1945. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor stomatologie. Krátce pracoval jako zubní lékař na zubní klinice a v roce 1954 nastoupil...

Ludvík Souček: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu
Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Golem

jedna ze známých a nejdůvtipnějších pražských legend, pojatá Aloisem Jiráskem do Starých pověstí českých, má všechno, co lze od legendy očekávat: dramatické napětí, trochu hororózní mystickou atmosféru, řadu zápletek, kdy dobro je odměněno a zlo trestáno, i konečný happy end. Jen jedno chybí: alespoň zrníčko důkazu, že pověst sahá do doby, kdy udánlivý Golemův tvůrce po předchozím pobytu ve Wormsu, Poznani a v moravském Mikulově žil od roku 1573 v Praze (s několikaletým přerušením kolem roku 1592). Jehuda Lów ben Becalel, zvaný současníky Maharalmi Prag, Velký Mistr Pražský, sepsal do své smrti 22. srpna 1609 sedmnáct tiskem vydaných knih. O Golemovi však v nich není ani slovo. Ani slovo nenalézáme na Lówově renesančním náhrobku na pražském starém židovském hřbitově. // Zvláštní! V životopise rabbiho Lówa z roku 1718 nenacházíme nic zvláštního, ani v kronice Lowova rodu z roku 1727. Teprve mnohem později se počínají vynořovat nejasné zvěsti o Lowově divotvorectví – není však v nich ani zmínka o umělém člověku, i když slovo golem je známo už ze žalmu krále Davida ve smyslu zárodek, nehotová hmota… // Teprve na přelomu 18. a 19. století pověst náhle a neočekávaně dostává obrysy. Ne však v pražském ghettu, ale v ghettech polských se vypráví o divotvorném chelmském rabínovi Elia ben Judovi; působil prý ve druhé polovině 16. století a stvořil si z hlíny služebníka, němého golema. Jenže sám Elia ben Juda není vlastně historicky doložen, nevíme o něm nic, nezanechal ani jediný spis, ani jedinou řádku. Celá století je ticho. Ve slovanských zemích východní Evropy však zatím sílí zvláštní židovská sekta chasidů, nábože…