Židovská válka

PÁTÁ KNIHA
JERUZALÉM

Od 1. nisanu se na judských silnicích objevovali poutníci, kteří táhli k Jeruzalému, aby u oltáře Hospodinova obětovali velikonočního beránka a pojedli slavnostní večeři v posvátném městě. Byla občanská válka, na silnicích bylo plno lupičů a vojáků, ale tihle nepochopitelní lidé si nedali svou velikonoční pouť vzít. Přicházeli, muži od třinácti let nahoru, po jednom i ve velkých skupinách. Většina jich přicházela pěšky, v botách, s poutnickou holí, kolem ramen měch s vodou a schránku z rohoviny s jídlem. Někteří jeli na oslech, na koních, na velbloudech, bohatí lidé na vozech nebo na nosítkách. Nejbohatší měli s sebou ženu a děti.

Přicházeli od Babylónu po veliké, široké královské silnici. Přicházeli od jihu po četných špatných polních cestách. Přicházeli i po třech dobrých vojenských silnicích Římanů. Skřípajíce zuby míjeli sloupy boha Merkura, které byly postaveny podél těchto silnic, skřípajíce zuby platili vysokou silniční i mostní daň. Ale hned se zase přestali mračit a s rozjasněnou tváří putovali dál, jak to předpisoval zákon. Večer si myli nohy, natírali je mastmi, odříkávali požehnání a těšili se na chrám a na svaté město, na požitek z velikonočního beránka, který nesměl mít vadu a musil být jeden rok stár.

Ale za poutníky přicházeli Římané. Čtyři úplné legie v plné zbroji, mimo ně ještě oddíly, které dodali vazalové, celkem na sto tisíc mužů. 23. dubna, 10. nisanu podle židovského kalendáře, vytáhli z Caesareje, 25. se položili táborem v Gabatsaulu, posledním větším mí…