Popis
E-kniha Karel Kryl: Krylogie
Anotace
Krylogie, přepis rozhlasových povídání Karla Kryla, patří k nejpozoruhodnějším dílům v dějinách české populární hudby, ale stejně tak je i významným dílem literárním. Po roce 1989 to byla právě její knižní podoba, jež našla svou cestu k české veřejnosti, ať už ve vydání samostatném (1994) či v rámci třetího svazku Krylových Spisů (2000). Původní rozhlasová podoba díla byla známa jen těm posluchačům Svobodné Evropy, kteří měli to štěstí slyšet všech čtrnáct padesátiminutových pořadů tvořících Krylogii – naposledy v roce 1989 –, případně těm, kterým se do rukou dostaly amatérské nahrávky tohoto rozhlasového cyklu. Krylogie obsahuje vedle unikátního Krylova vzpomínání i většinu textů jeho písní z let 1960 až 1986, a také mnoho ukázek z jeho poezie.
O autorovi
Karel Kryl[12.4.1944-3.3.1994] Karek Kryl, známý jako Básník s kytarou, byl český písničkář a básník, jeden z nejvýznamnějších představitelů českého protestsongu v letech 1968–1989. Písně si sám psal, v jeho repertoáru byly jak krátké úderné pamfletické písně, tak delší poetické a melanchonické skladby. Karel Kryl se narodil roku 1944 v Kroměříži. Vystudoval střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni. Otec i dědeček byli...
Karel Kryl: životopis, dílo, citáty
SNĚHURKA
Sněhurka v hadřících
hladově hltá střídku
a doba ledová
dští z plátna biografu.
Led ulpěl na dřících
sloupů – a sedm skřítků
přisáto na karafu
bojara Smirnova.
Oběti objetí:
zplodiny, porno, drogy
a břehy na obzoru
v mlčení s ozvěnou.
Škrcená souvětí.
Dvojité monology
přes desku skleněnou –
– namísto rozhovoru.
Alkohol – tablety.
Led ohně v žáru Etny –
– obkládek z žíraviny
na úsměv ztrhaný.
Tvůj svět. Svět bezhřbetý,
bezhlavý, nepříčetný.
Modlíš se s trhany:
Odpusť nám naše viny…
Charakter rozláme
samota v karanténě.
Daleko kdesi šílí
rytmické kytary.
Neznámé neznáme
a známé ještě méně.
Lidové safari,
kde na lidi se střílí.
Svět trotl, oděný
v šat pro švýcarskou gardu,
obleček kašpara
a čapka s rolničkami.
Zkřivené kořeny
s lichými zpěvy bardů.
Šílený Albert Camus
překročí Lazara,
jda noční Paříží
bez bot a bez haleny –
– a mistr Robert věší
zpocené kacíře.
Entrecôte s lanýži
a život, zahalený
výpary po síře dehtu
a po veteši.
Prý – měl bys vyprávět!
Hníst ze slov Íliadu
či ódu na pokoru
Terezy z Avily.
Příběh? Ne! Lepra vět,
opěvující zradu –
– a paškleb, zavilý
jak hrana v čase moru.
Svět slepých poetů,
zřících jen světlo denní,
zděšených soumrakem
zapírajících noci
v třaslavém falzetu
smíchu a zapomnění.
Obojživelní mloci
nad lahví s koňakem.
Svět katů, katyní
a šifrovaných šifer,
prolhaných pamětí
a nudných archetypů.
A stvůra v svatyni:
Neanděl – Nelucifer.
Lhostejná krutost vtipů –
– vyrážka na pleti
Milóské Venuše.
Svět světem ještě stojí.
Rošády, gambity
a paty diplomatů.
Zrak mistra Hanuše,
zrak smrti na orloji
vsazený do dramatu –
– do prázdna přibitý.
Cvakají závěry,
Jestřábi pod nebesy,
čtyřlístky pro štěstí
a provaz z oběšence.
Svět linek důvěry,
kde jeden nahrabe si
z pýchy a indolence –
– a druhý z neřesti.
Svět hrubství, lakoty,
chrapounství, arogance,
zapřených ambicí
a potlačených vášní.
Svět – stejný jako ty.
S drzostí samozvance
žoldnéři prostopášní
a panští biřici
zasedli ke kostkám
v taverně Paranoia.
Pach levné pálenky
a stydnoucího potu.
Svět zmrzlý na kost. Kam
zmizeli Hals a Goya?
Z Dantů a Diderotů
laptě a válenky
sibiřských barbarů.
Houf vyděraců daní,
fízlů a veksláků,
nadává na poměry
s děvkami u baru.
Je doba vinobraní;
viny – a nedůvěry,
vězeňských tepláků.
Táhne čas ledový –
táhne čas ze Sibiře
do země bezzemků,
do zem…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.