Nápady čtenáře detektivek

NÁPAD 5
Dashiell Hammett
neboli Zrod detektivky z reality

… svěřil vraždu zase těm,
kteří ji páchají z dobrých důvodů,
ne čistě jen proto,
aby spisovateli opatřili mrtvolu…
– Raymond Chandler

Dashiell Hammett zemřel v lednu 1961. V nekrologu, který otiskl časopis amerických knihkupců Publisher’s Weekly, se píše mimo jiné:

Po druhé světové válce přestal p. Hammett psát a věnoval se politické činnosti, většinou v levicových skupinách. V roce 1951 si odpykal šestiměsíční trest v jedné státní věznici, protože před soudem odmítl uvést jména osob, které přispěly na kauci, na niž měli být propuštěni z vazby čelní komunističtí funkcionáři. V roce 1953 odmítl p. Hammett před senátní komisí vypovídat, zda je nebo byl členem komunistické strany. Na příkaz státního departementu byly potom jeho knihy vyřazeny z amerických knihoven v zahraničí.

Myslím, že není třeba komentáře. Současně vyšel v Les Lettres Françaises nekrolog Louise Aragona, který možná leckoho překvapil: Zdá se, že přísloví „Nikdo není prorokem ve své vlasti“ bylo vymyšleno pro americké spisovatele. Bez Francouzů by byl Edgar Allan Poe nikdy nezaujal své místo ve světové literatuře. A kolik času bylo potřebí k tomu, aby Herman Melville stanul v literatuře 19. století po boku Whitmana. I spisovatelé, kteří od té doby získali široký okruh čtenářů, jako Mark Twain, Jack London nebo Frank Norris, byli jako umělci uznáváni pouze v cizině. A tak je historie americké literatury poznamenána těmito prokletými jiného druhu, a nutno říci, že Dashiell Hammett tady zaujímá své místo, jako otec diskreditovaného žánru, který však podle mého názoru dominuje tomuto století víc než Faulkner nebo Hemingway, aniž bych chtěl jejich dílo znevažovat. Vzpomínám si na pocit nevolnosti, který přepadl Kongres amerických spisovatelů v New Yorku v roce 1939, když jsem toto řekl nahlas. Nezměnil jsem názor. Romány – abych tak řekl „alžbětinské“ – Dashiella Hammetta mě poučily o povaze moderní společnosti víc než rozsáhlá pojednání, a Rudá žeň zůstává velkým románem o zrození zla, o fašismu, jak se ve svých vzdálených počátcích vynořil ve Spojených státech jako produkt války z r. 1914. Takový román lze pouze překrouceně interpretovat jako román detektivní. Bude třeba, aby Dashiell Hammett čekal na uznání tak dlouho jako Stendhal? Rudá žeň – toť Červený a černý a Italské kroniky zároveň.

Nemohu připustit, aby jeho hrob zahalilo mlčení, aniž bych toto řekl.

* * *

Muž, který leží v tomto hrobě, se narodil 27. 5. 1894 v Marylandu a prožil dětství v kraji neworleanském, v onom koutě Spojených států, kde se mísí francouzská, španělská, anglosaská a černošská krev, jazyk a tradice a který dal Americe jazz a úctyhodnou řadu velkých spisovatelů. Hammettova rodina byla původu francouzského – jeho americky kuriózní křestní jméno je zkomolenina francouzského příjmení d’Chiel – a Hammettovi předkové bojovali, jak říká, v kdejaké válce a nikdy nevyhráli. Školu opustil ve třinácti letech a po vzoru většiny…