Mistr Sun o básnickém umění

HLAVA DRUHÁ
O přípravě básně

A mistr Sun pravil

Toto je obecné pravidlo o umění básníků:

Kdykoli se odhodláš napsat báseň
o jakémkoli počtu veršů
pamatuj
že jí musíš věnovat stejný počet dnů a nocí
Nezapomeň
že jediný verš tě může stát devadesát procent určeného času
že na vyslovení tónu jediné barvy vůně chuti zvuku nebo tvaru
můžeš spotřebovat celý den i noc
Neskonči dřív
dokud jsi nevyzkoušel i poslední možnost
Nikdy nezapomínej na péči o čistotu
a pokud možno neopakovatelnost i jediné spojky

Pak tvoje báseň
čítající jakýkoli počet veršů
může vyjít na světlo světa
Neboť její určení je boj

Každá báseň vyžaduje svůj čas
jako zrození člověka vyžaduje svůj čas
Nedonošená jako s obavou očekávaná
se rodí nezdravá a otupená
Jedna brzy zahyne
druhá trvá na obtíž

Báseň určená k vyzrání se obyčejně vysílí sama sebou
Pracuješ-li na básni příliš dlouho
tvé síly vyhasnou
Proto pamatuj:
Když prostředky ztratily ostří
přičinlivost ochabla
zdroj se vyčerpal
síla povadla
potom — v tvé nejvyšší nouzi —
povstanou nepřátelé
a nezabráníš ani nejlepší výmluvou následkům

Čas
který básni patří nezkracuj ani neprodlužuj
Cokoli se psalo na oslavu psavců nebo loudalů
tomu moudrý sluchu nepopřeje
Spěch připravuje básníku tu nejstrašlivější smrt
Ubíjející vleklost je nejlepší známkou nemohoucnosti
A vždy tak bylo a bude

Neboť věz
kdo nepoznal dno těžkosti tvořivé práce
také nepochopí její sladkost

Ostřílený básník si nenechává nic v záloze pro příští báseň
vyčerpá a samozřejmě dá vše co má
a co může dát
Kdyby mu zbylo jediné slovo
jediný zákmit myšlenky
ví
že toto slovo a tento paprsek myšlenky
bude znamenat pro báseň zkázu
Ví
že tak uspíší její konec
Pro první verš má k dispozici celý svět i vesmír
pak žije sám ze sebe a ze svého Boha
Tak se nemusí bát
že bude muset brát od jiného

Básník se ožebračuje
čím méně dal
čím víc si ponechal
Přivádí se na mizinu čím víc šetří paměť

Jestliže čerpá z přítomnost…