Rozsvítíme a můžem krást

Pátá kapitola

„Tak, a je to,“ oddechl si šerif, když pancéřovaná dodávka zmizela ve tmě. „Vy dva dnes pracujete dlouho do večera, že?“

„Budeme tady do sedmi,“ upřesnil Calvin.

„Mějte se,“ loučil se šerif. „Kdyby se vám kdokoli dobýval do dveří, zapněte v kanceláři alarm. Buď přijdu já, nebo pošlu Kena. Až budete odcházet, otevřete dveře dřív než zhasnete světla. Víte o tom?“

„Jistě,“ přikývl Calvin.

„Takže můžu jít.“ Šerif smekl na pozdrav Alici, která stála vedle Calvina. „Dobrou noc, slečno Craigová. Dobrou noc, pane Calvine.“

Zamířil s Traversem ke stanici. Calvin se s Alicí vrátil do banky, zavřel za sebou a zamkl.

Cítil, že má ruce zvlhlé potem a svaly ho bolí únavou z posledních tří téměř bezesných nocí.

„Jdeme na to,“ zahlaholil k Alici. „Čím dřív začneme, tím dřív skončíme.“

„Ano, pane Calvine.“

Pozoroval ji, jak jde ke své židli a usedá na ni. Světlo z lampy na jejím stole jí mířilo rovnou do obličeje. Dlouhou chvíli se na ni upřeně díval. Myslel na to, že ani ne za půl hodiny by měla být mrtvá a on za to bude odpovědný. Vyndal kapesník, otřel si ruce, pak odešel do své kanceláře a zavřel za sebou dveře.

Posadil se a chvějící rukou si zapálil cigaretu.

Uplynulé tři dny ho vyčerpaly. Stále si nebyl jistý, zda se na Kit muže spolehnout. Každý večer po návratu z banky ji nacházel opilou. Byla uplakaná, sexuálně vzrušená. Dělalo se mu z ní špatně, ale bylo nezbytněji v tomhle stavu udržet, a tak hrál s ní.

Seděl, kouřil a tiše se sebou rozmlouval.

„Ta ženská je nebezpečná neurotička. Musím ji využít, ale co s ní udělám až budu mít peníze? Musím ji mít, aby se převlékala za Alici. Musím ji mít jako rozumnou výmluvu, proč se stěhujeme z města, a co je nejdůležitější, proč odcházím z banky. Nezískám-li peníze za prodej domu, budou se federální agenti divit, jak to, že si mohu dovolit opustit místo v bance. Počkat… to musím promyslet. Opravdu ji tolik potřebuju? Předpokládejme, že bych se jí potom, co zahraje Alici, zbavil? Předpokládejme, že mi někdo nabídne lepší práci v nějaké jiné bance a já se rozhodnu to vzít. To by mohl být přijatelný důvod k tomu, abych dal výpověď. Ale co když to budou prověřovat? Lež nemůžu riskovat… někdo mi musí nabídnout slušný džob… ale kdo?“

Několik minut seděl potichu, jeho mysl pracovala na plné obrátky.

„Marwin Godwin… hodně mi dluží. Stejně jsem s ním v původním plánu počítal. Jeho hráčské doupě v Las Vegas bude pro moje peníze perfektní prádelnou. Určitě to zařídí. Mohl by něco tušit, ale… to nevadí. Pokud federální agenti ztratí mou stopu… a to by mohli… Mohl bych díky Godwinovi dokázat, že jsem vyhrál spoustu peněz. Hned jak o mě ztratí zájem, opustím Las Vegas a ztratím se z dohledu. Když budu postupovat tímhle způsobem, nepotřebuju Kit. Bude stačit, když se převlékne za Alici. Od samého začátku jsem měl tušení, že budu muset spáchat dvě vraždy. Byl by to nejbezpečnější a nejjednodušší způsob – zbavit se jí. A nemuselo by to být složité. Kit se každý večer koupe. Stačilo by v té dob…