Půjčka za oplátku

Kapitola desátá

Edris napůl nepříčetný strachy se řítil po dálnici na Seacombe. Tak usilovně přemýšlel, jak by si zachránil krk, že nepostřehl zaprášený ford, který se mu držel v patách.

Nesmí ztratit ani minutu, říkal si. Poldové už po něm můžou jít. Také má své známé mezi mariňáky. Nejlíp bude dostat se na loď do Mexika.

Ale nejdřív musí podstoupit to riziko a vrátit se do svého bytu a vyrazit z Algira svoje peníze. Bez peněz by měl po legraci! Bude nutné Algira zabít, jinak zabije on jeho. Bude muset také zjistit, kam si Algir ukryl svůj podíl z Wanasseeho peněz. Ale než bude moct Algira odpravit, musí si obstarat zbraň!

Vjel do Seacombe a prudce zabočil na úzkou silničku vedoucí k moři.

Nepříjemně zaskočený Jess dupl na brzdu a zastavil. Vylezl z vozu a běžel k místu, kde se z dálnice na silničku odbočovalo. Ještě stačil zahlédnout, jak mini na konci vozovky zahýbá doprava a mizí z dohledu. Utíkal zpátky k fordu a opatrně a pomalu vyrazil po silničce.

Edris zaparkoval mini a pak hopkavě uháněl do zaplivaného lokálu, který sloužil především posádkám rybářských lodí, když kotvily v přístavu. V tuto hodinu zela nálevna prázdnotou a majitel Harry Morris, mohutný, zarostlý, podmračený chlap, se opíral o výčepní pult a pročítal sportovní stránku.

Když uviděl Tickyho, zazubil se od ucha k uchu.

“Helemese, Ticky!” Složil noviny a shlížel na Edrisův bílý, potem zbrocený obličej. “Co tě žere, brácho?”

“Lítám v maléru, Harry,” vyhrkl Edris a snažil se, aby nelapal po dechu. “Na nic se neptej… jdou po mně poldové.

Můžeš mě dostat na loď do Mexika?”

Morris vyvalil oči. Na okamžik mu prolítlo hlavou, jestli ho Edris nebalamutí, pak ještě jednou pozorně pohlédl na jeho obličej, a rozhodl se, že ne.

“Dalo by se to zařídit, Ticky, ale nebude to zadarmo. Jedna loď odplouvá dneska večer v deset. Mohl bych to pro tebe zařídit… přijde tě to na tři tácy.”

Edris zakvílel.

“Nešlo by to levněj, Harry? Potřebuju prachy.”

“Udělám, co budu moct, ale ten chlap je kus krkouna.”

“Ještě musím něco menšího vyřídit a hned jsem zpátky. Můžeš mě schovat, než loď vypluje?”

“Samo, Ticky. Pro tebe všecko.”

“Ještě něco… potřebuji pistoli s tlumičem a potřebuju ji hned.”

Morris na něho zůstal civět.

“Na co?”

“Neptej se, Harry. Potřebuju ji.”

“No dobrý. Jseš si jistej, že nechceš, abych to za tebe zmáknul?”

Edris divoce vycenil zuby.

“Zvládnu to sám. Hoď sebou, Harry, nemám moc času.”

Morris přikývl a zmizel ve dveřích vzadu v lokálu. Za pár minut byl zpátky s balíčkem v hnědém papíru. Podal ho Edrisovi.

“Ještě je čistá, Ticky. Zpátky mi ji nenos. Tlumič vydrží na tři rány… na víc ne. Jseš si jistej, že víš, co děláš?”

“Jsem,” řekl Edris chmurně. “Díky, Harry. Za pár hodin mě tady máš.” Odspěchal z lokálu zpátky k svému mini.

Vlezl do vozu, rozbalil balíček a prohlédl si automatickou osmatřicítku. Našrouboval na hlaveň tlumič a položil zbraň na vedlejší sedadlo. Přiklopil na ni svůj klobouk. Pak nastartoval a rozjel se k svému bytu.

Jess Farr, kte…