Jednoho krásného letního rána

Kapitola druhá

Abychom pochopili, co se vlastně v Pustině událo, je nezbytné vrátit se asi o měsíc ke dni, kdy si Solly Lucas, právní zástupce v Los Angeles, strčil do úst pistoli a ustřelil si vršek plešaté hlavy.

Přestože Solly Lucas měl jakožto vyjednavač gangsterů pověst velmi mizernou, obecně ho považovali za velice mazaného šejdíře, který má dokonalý čich a ví, jak vydělat na burze. Když zemřel, bylo mu šedesát pět let. V posledních třiceti letech zastupoval a investoval pro jednoho z největších zločinců od dob Al Capona: spravoval majetek muže, známého jako Velký Jim Kramer.

Kramerovi v této době bylo šedesát let a zločineckou dráhu začal jako osobní strážce Rogera Touhyho. Pomalu a nevybíravými prostředky se vypracoval až na šéfa gangu, patřil do spolku nájemných vrahů a nakonec se stal železnou rukou, která ovládala odbory v pekárenském a mlékárenském průmyslu. Byl to muž, který si tímto podnikáním nahrabal šest milionů dolarů a byl dost mazaný, aby něco pustil i na daň z příjmu.

Třebaže federální úřad pro vyšetřování věděl, že Kramer je zločinec těžkého kalibru, místokrál a osnovatel největších bankovních loupeží, nikdy se policistům nepodařilo nachytat ho na švestkách. Kramerův důvtip a Lucasovy skvělé kouřové clony nikdo neporazil a neprorazil.

Když bylo Kramerovi dvaapadesát, rozhodl se, že riskantních podniků nechá. Pro šéfa gangu není nikdy snadné pověsit práci na hřebík. V okamžiku, kdy se chce stáhnout, objeví se obvykle nějaký zakuklenec s puškou a šéf gangu si může chystat rakev, ale Kramer tak padlý na hlavu nebyl. Všechno dobře znal. Šest milionů měl pěkně stranou. Dva miliony pustil, aby si do budoucna koupil bezpečnost a klid. Zmíněnými dvěma miliony dolarů natolik zametl stopy, že se stal jedním z velmi malého počtu šéfů, kterým se podařilo opustit branži a žít si v pohodlí, bezpečí a na úrovni.

Se čtyřmi miliony dolarů a Lucasem, který je měl dobře investovat, se Kramer budoucnosti nebál. V Paradise City, poblíž Los Angeles, si koupil přepychovou vilu a usadil se v ní, aby si na odpočinku dopřál společenského života.

Ještě jako šéf gangu se oženil se zpěvačkou z nočního klubu Heleně Dorsovou, štíhlou blondýnou s velikýma očima, která byla starší, než na kolik vypadala, a Kramera brala takového, jaký byl, nikoli pro peníze či pro jeho moc, ale protože měla tu smůlu, že se do něho zamilovala.

Jakmile však dal Kramer zločinecké dráze vale a k parťákům se otočil zády, stal se z něho překvapivě vtipný chlapík, který hrál skvěle golf, dokonale obstál v partičce bridže, uměl se napít a nepadat pod stůl a veškerá smetánka v Paradise City - která neměla o jeho dřívější působnosti ani potuchy - jej přijímala jako dobře situovaného podnikatele na penzi a všichni ho rádi viděli. Smetánka v Paradise City přijala stejně i Heleně, která dnes sice trochu přibrala a nebyla už taková mladice, ale pořád si dokázala sednout k pianu a lyrickým, veselým hlasem zanotovat možná trochu lechtivé, ale nikdy ne vulgární písničky a ve…