PATNÁCTÁ KAPITOLA
Masters to jméno bleskové přeletěl pohledem a okamžitě dopis zmačkal v dlani.
Samozřejmě. Ježíši Kriste, samozřejmě. Určitě je to on. Nikdo jiný to ani být nemůže, po tomhle už ne. Okamžitě vyskočil.
Co je dnes? Neděle? Ne, už pondělí! V tom případě… oh, kristepane, teď už spolu sedí ve vlaku do Wilmingtonu! Dohoní je? Sakra, mohl by! Musí!
Vyběhl z pokoje a proletěl po chodbě k výtahu. Když se otevřely dveře kabiny, skočil dovnitř a vyjel do horního poschodí, kde měl pracovnu velící důstojník. Kvapně vstoupil do kanceláře, představil se vedoucímu sekretariátu a zeptal se, jestli by ho šéf nemohl přijmout v nesmírně naléhavé záležitosti. Mrkl na hodinky a čekání mezitím vyplnil horečným přecházením po chodbě.
Bylo přesně 10 hodin a 36 minut.
O pět minut později ho vedoucí sekretariátu uvedl do pracovny korvetního kapitána Whitleyho.
Když Masters vešel, kapitán vstal, podal Chuckovi pravici a srdečně mu ji stiskl.
„Posaďte se,“ vyzval poručíka, „posaďte se. Poslední týden jsme vás nenechali ani trochu vydechnout, viďte?“
„Ano, pane,“ odpověděl Masters. „Pane, potřeboval bych povolení k okamžitému odjezdu na pobřeží v nesmírně důležité záležitosti.“
Whitley zvedl hlavu a zadíval se na Masterse. „Důležité, ano?“ zeptal se.
„Ano, pane. Mimořádně důležité.“
„A musíte se vypravit do Atlantic City, že? No, nevidím žádný důvod, proč –“
„Do Atlantic City ne. Do Wilmingtonu v Delaware.“
„Do Wilmingtonu?“ podivil se Whitley a zavrtěl hlavou.
„Pane, musím –“
„To povolení vám dát nemůžu, Mastersi. Měl byste to vědět.“
„Proč ne, pane? To je –“
„Samozřejmě že vás nemůžu uvolnit, Mastersi! Podléháte kapitánovi své lodi. Ten vás vyslal sem, na Brigantine. Nemůžu postupovat v rozporu s jeho rozkazy.“
„Ale pane –“
„Pokud je to tak důležité, požádejte telegraficky o povolení svého kapitána. Když vám vyhoví, můžete samozřejmě okamžitě odjet.“
„Děkuji vám, pane.“ Masters vstal a vykročil ke dveřím. U nich se ještě na okamžik zastavil a otočil. „Promiňte, pane. Já –“
„Jen běžte, Mastersi. Hodně štěstí.“
Poslal telegram z telefonního automatu v hale a čekal na odpověď. Přišla přesně ve 12 hodin 51 minut. Nedočkavě roztrhl obálku.
KAPITAN GLENBURNE A VÝKONNÝ DŮSTOJNÍK JSOU NA DOVOLENE. JAKO NEJVYSSI DŮSTOJNÍK NA PALUBĚ NEMUZU V KAPITANO VE NEPŘÍTOMNOSTI MĚNIT JEHO PŘÍKAZY. PROMIŇ CHUCKU.
BUDEŠ TO MUSET VYPOTIT.
PORUČÍK ARTHUR L. CARLUCCI
VOJENSKE NÁMOŘNICTVO USA
Zaklel, v duchu pak ještě proklel celé námořnictvo a hned nato proklel i Whitleyho, který v sobě nenašel tolik vstřícnosti, aby mu prostě dal volno a neodvolával se na to, že nemůže měnit předchozí příkazy. Nakonec Chuck proklel celý svět, vyběhl k sobě do pokoje, sbalil si vak a vypravil se hledat toho nově přiděleného pitomce jménem André Brague.
Když ho našel, řekl: „Zvedám kotvy, Bragueu, přebíráte velení.“
„Pane?“
„Jedu do Wilmingtonu. Teď nasedám na loď. Držte to pod pokličkou, dokud neodpluju z tohohle zatracenýho ostrova. Pak můžete vykřikovat, co c…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.