Postrach

Kapitola 9

První vydání bulvárních odpoledníků se objevilo na novinových stáncích v půl dvanácté dopoledne. Křiklavé titulky hlásaly:

TŘETÍ MLADIČKÁ STUDENTKA
ZAVRAŽDĚNA

Pod titulkem byla fotografie Darcy Wellesové, jak visí na sloupu pouličního osvětlení v 87. revíru. Krátký text pod fotografií zněl: Devatenáctiletá Darcy Wellesová, vynikajici sprintérka studentského týmu na jedné ze zdejšich univerzit, se dnes v časných rannich hodinách stala třetí obětí Šíleného vraha šarmantních šampiónek. Dalši na str. 4.

U tohoto plátku nebylo výjimkou pojmenovávat vrahy způsobem zaměřeným na lidovou představivost; založili ho v Londýně, kde byla taková senzacechtivost na denním pořádku. Policie to neschvalovala. Ještě nikdy nepomohlo dopadnout vraha, když mu v novinách věnovali velkou pozornost, nanejvýš to situaci zkomplikovalo, protože následovaly telefony či dopisy od bláznů, kteří o sobě tvrdili, že jsou „Vrazi vychovatelek“ nebo „Šílení rozparovači“ či „Zabijáci s dvaatřicítkou“ nebo cokoli jiného, co si noviny vycucaly z prstu. Jejich vrah dostal přízvisko Šílený vrah šarmantních šampiónek. Nádhera! Až na to, že policii to ztíží práci. Článek na čtvrté straně se nijak nelišil od paperbackové detektivky z dtlny komerčmho pisálka: V chladném světle dnešniho úsvitu nalezli detektivové 83. policejního revíru ve čtvrti Diamondback v Isole už třetí obět prokazatelně souvislé série vražd. Ve všech připadech jde o mladou ženu a ve všech případech o nadějnou sprintérku některého univerzitního týmu. A rovněž ve všech případech má obět zlomený vaz a je nalezena, jak visí na sloupu pouličního osvětlení v různých opuštěných částech města. Šílený vrah šarmantních šampiónek se volně pohybuje po městě a ani policie nedokáže odhadnout, kdy udeří znova.

Článek líčil dále dopodrobna okolnosti smrti Marcie Schafferové a Nancy Annunziatové a pak doporučil čtenáři, aby si obrátil na stránku 6, kde najde životopis Darcy Wellesové a interview s jejími rodiči v městě Columbus v Ohiu. Životopis byl zřejmě vykraden z materiálů univerzity. Načrtl její ranou výchovu, léta na základní škole, pak střední, a uvedl všechny běžecké soutěže, kterých se kdy zúčastnila, i s výsledky. Článek doprovázela fotografie Darcy v maturitních šatech a čapce. Pod fotografií byla jen jedna řádka: Oběť č. 3, Darcy Wellesová.

Rozhovor s rodiči se odehrál týž den ráno telefonicky, pravděpodobně hned poté, co jeden zvlášť k tomu určený novinář odposlechl radiové hlášení diamondbacké policie o oběšené dívce. Reportér, který hovořil s Robertem Wellesem a jeho ženou Jessicou, napsal, že rodiče se o zavraždění dcery dozvěděli od něho a že prvních pět minut pouze „usedavě plakali“ a „nebyli schopni souvislé věty“. Přesto pokračoval v rozhovoru a vymámil z nich, jaká jejich dcera byla: hodná, pracovitá dívka, vášnivě ráda běhala, ale přesto studovala dobrými výsledky, i teď „na vysoké škole“. Při slovech na vysoké škole se oba rodiče rozplakali nanovo, když si uvědomili, že jejich dcera už …