122 Kč
Elektronická kniha: Ed McBain – Nenávist (jazyk: Čeština)
E-kniha Ed McBain: Nenávist
Ed McBain[15.10.1926-6.7.2005] Ed McBain (pravým jménem Evan Hunter a rodným jménem Salvatore Lombino) byl významným americkým spisovatelem především detektivních románů a scénáristou. Narodil se roku 1926 v New Yorku na Manhattanu, ale od dvanácti let žil v Bronxu. Základní a střední školu vychodil v New Yorku, poté byl roku 1944 odvelen k námořnictvu. Po návratu o dva roky později nastoupil na newyorské...
| Autor | |
|---|---|
| Série | |
| Pořadí v sérii | 1 |
| Jazyk | |
| Vydáno | |
| Žánr | |
| Název originálu | Cop Hater |
| Originál vydán | |
| Jazyk originálu | |
| Formát | ePub, MOBI, PDF |
To je moc. Kdyby každý telefonní hovor trval jen pět minut, prostým znásobením se dá zjistit, že by detektivové potřebovali 89 320 minut, aby stihli každému zavolat.
Město ovšem mělo celkem 22 000 policistů. Jestliže každý z nich zavolá čtyřem lékařům, potřebuje na to dvacet minut. Když nebude mít jiný, důležitější úkol. S ohledem na tento obrovský počet lékařů se detektivové rozhodli, že počkají, jestli se některý sám ohlásí. Rána sice podnítila aktivitu vrahova těla, ale byl to nejspíš čistý průstřel, takže kdoví, jestli zraněný vůbec vyhledal lékařskou pomoc. Pak ovšem budou čekat marně.
Jestliže bylo v městě 17 864 lékařů, počet mechaniků, kteří v něm pracovali, nebylo asi vůbec možné vyčíslit. Od pátrání v tomto směru proto rovněž upustili.
Zbývala vlasová voda a pudr s nevinným názvem Skylark - Nebeský skřivan.
Rychle se přesvědčili, že oba tyto pánské kosmetické prostředky se prodávají volně v každé drogérii. Byly tak běžné - i když podstatně dražší - jako tabletky aspirinu.
Dobré proti rýmě.
Jestliže vám nevyhovují...
Policie se proto obrátila k vlastním záznamům v Identifikačním archívu a k obsáhlé dokumentaci Federální pátrací služby.
Jehla snad byla v městě.
Ale kupkou sena byly celé Spojené státy.
„Dámská návštěva, Steve,“ řekl Miscolo. „Oč jde?“
„Povídá, že chce mluvit s těma, co pátrají po vrahovi policistů.“
„Dobrá, pošli ji sem,“ řekl Carella.
Miscolo zmizel a za chvíli se objevil s drobnou ženou. Několikrát potřásla ptačí hlavičkou, když spatřila laťkovou přepážku a za ní kartotéční skříně, stoly, zamřížovaná okna a detektivy, sedící porůznu u telefonních aparátů, leckdo v nedbale uvolněném oděvu.
„To je detektiv Carella,“ řekl Miscolo, „jeden z pátrací skupiny.“
Miscolo těžce vzdychl a spěchal zpátky k velkému ventilátoru v malé kanceláři.
„Pojďte dál, paní,“ řekl Carella.
„Slečna,“ opravila ho návštěvnice. Carella měl vyhrnuté rukávy a žena se na něj dívala se zřejmou nechutí. Pak znovu přelétla pohledem celou místnost a zeptala se: „Nemáte vlastní kancelář?“
„Lituji, ale nemám,“ řekl Carella.
„Nechci, aby mě tady slyšeli.“
„Kdo?“ zeptal se Carella.
„Oni,“ odpověděla. „Nemohli bychom jít k jinému stolu někde v rohu?“
„Prosím,“ řekl Carella. „Jaké je ještě jednou prosím vaše jméno, slečno…“
„Oreatha Baileyová,“ řekla žena.
Podle Carellova odhadu jí bylo asi padesát pět let. Ostré rysy jejího obličeje připomínaly obrazy čarodějnic. Vedl ji vrátky v přepážce k volnému stolu na druhém konci místnosti. Byl to kout bez oken a bez větrání.
Když se posadili, Carella se zeptal: „Co mohu pro vás udělat, slečno Baileyová?“
„Nemáte v tomhle koutě někde nějakého brouka?“
„Nějakého ... brouka?“
„Myslím diktafon a takové věci.“
„Ne.“
„Jak že se jmenujete?“
„Detektiv Carella.“
„A mluvíte anglicky?“
Carella potlačil smích. „Ano... naučil jsem se to od zdejších domorodců.“
„Mluvila bych raději s americkým policistou,“ řekla slečna Baileyová úplně vážně.
„Někdy mě považujou za amerického detektiva,“ odpověděl Carella pobaveně.
„Tak dobře.“
Nastala dlouhá odmlka. Carella čekal.
Zdálo se, že slečna Baileyová nemíní dál konverzovat.
„Slečno...?“
„Pst!“ řekla ostře.
Carella čekal.
Po chvíli žena řekla: „Vím, kdo zabil ty policisty.“
Carella se k ní se zájmem naklonil. Nejlepší střely někdy přiletí z nejnečekanějších končin.
„Kdo?“ zeptal se.
„Radši to nechtějte vědět.“ Carella čekal.
„Chystají se zavraždit spoustu policistů,“ řekla slečna Baileyová. „To je jejich plán.“
„Čí plán?“
„Až vyřídí opory zákona, zbytek bude snadný,“ řekla slečna Baileyová. „To je jejich plán. Nejprve policie, pak Národní garda a nakonec armáda.“
Carella si slečnu Baileyou pochybovačně změřil.
„Poslali mi poselství,“ pokračovala. „My…
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.