Jako z lásky

Kapitola 2

Detektiv 2. třídy Cotton Hawes sloužil v poslední velké válce za demokraci na torpédové lodi a jeho bojové zkušenosti se proto omezovaly jen na námořní bitvy. Máme-li být spravedliví, tak se jednou zúčastnil bombardování jednoho tichomořského ostrůvku z pobřeží, ale nikdy neviděl výsledky zničujícího torpédového útoku své lodi na japonská přístavní zařízení. Kdyby byl sloužil jako pěšák v Itálii, tak by ho ten chaos na chodbě činžáku moc nepřekvapil. Ale měl ke spaní čistou postel a třikrát denně do huby, jak se říká, a tak ho ty trosky, před nimiž stál v chodbě za vstupními dveřmi, šokovaly. Chodba a schodiště byly zaneřáděné kusy omítky, latěmi, tapetami, dřevěnými trámy, kuchyňským nádobím, kartáči na vlasy, rozbitým porcelánem, lidským masem, krví, vlasy a odpadky. Rozvířený prach z omítky se vznášel ve vzduchu, kterým pronikalo odpolední slunce dopadající sem šikmo světlíkem. Výbuch roztříštil i okno světlíku, zbyla z něj jen kostra, a odpočívadlo v prvním patře bylo pokryté střepy. Stěny kolem světlíku zčernaly a vyskákaly na nich puchýře. Výbuchem popraskaly i láhve od mléka, které stály před dalšími byty na stejném patře. Svůdné jaro vylákalo naštěstí ostatní nájemníky z prvního patra do ulic a tak ke ztrátám na životě došlo toho dubnového odpoledne jen na chodbě a v samotném bytě l A. Hawes, který šel za kašlajícím a dusícím se pochůzkářem po zaneřáděném schodišti, si dal před obličej kapesník a snažil se nevnímat krví prosáklé a čvachtající pozůstatky toho, co bývalo lidskou bytostí. Po stopě kartáčů na vlasy došel k rozbourané stěně a zničeným dveřím do bytu; ten den padaly z nebe kartáče a krev. Vešel dovnitř. Z kuchyně se dosud valil kouř a vzduch byl plný nezaměnitelného pachu plynu. Hawes si nemyslel, že bude potřebovat plynovou masku, kterou mu dole pochůzkář vtiskl do ruky, ale stačilo jedno čichnutí a změnil názor. Natáhl si masku přes hlavu, zkontroloval hadičku od filtru a cestou za strážníkem do kuchyně proklínal oční skla, která se začínala zamlžovat. V kuchyni se za rozbitým plynovým sporákem činil chlapík v overalu: snažil se odříznout stálý přítok svítiplynu do bytu. Výbuch urval sporák od zdi, přetrhl přívod k hlavnímu uzávěru a plyn proudící teď do kuchyně hrozil nahromaděním, které mohlo vést k druhému výbuchu. Když do kuchyně vešel Hawes se strážníkem, chlapík v overalu - nepochybné poslaný

Odborem veřejných prací nebo Společností pro plyn a elektřinu - ani nezdvihl oči. Pracoval usilovně a rychle. Jeden výbuch tu už měli a další, aspoň pokud je on tady, v žádném případě nechtěl. Věděl, že směs jednoho dílu kysličníku uhelnatého s jedním a půl dílem kyslíku a dvěma a půl díly vzduchu stačí, aby pouhý plamínek nebo jiskra způsobily katastrofu. Otevřel v kvartýru všechna okna, když přišel - dokonce i okno v ložnici, kde to, co bylo na posteli, zrovna nelahodilo jeho estetickému cítění. A pak se pustil do práce na ohnutých a zkroucených trubkách a snažil se zastavit přítok plynu. Byl zbožný katolík, …