80 milionů očí

Ed McBain

122 

Elektronická kniha: Ed McBain – 80 milionů očí (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: mcbain01 Kategorie:

Popis

E-kniha Ed McBain: 80 milionů očí

Anotace

O autorovi

Ed McBain

[15.10.1926-6.7.2005] Ed McBain (pravým jménem Evan Hunter a rodným jménem Salvatore Lombino) byl významným americkým spisovatelem především detektivních románů a scénáristou. Narodil se roku 1926 v New Yorku na Manhattanu, ale od dvanácti let žil v Bronxu. Základní a střední školu vychodil v New Yorku, poté byl roku 1944 odvelen k námořnictvu. Po návratu o dva roky později nastoupil na newyorské...

Ed McBain: životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Série

Pořadí v sérii

21

Jazyk

Vydáno

Žánr

,

Název originálu

80 Million Eyes

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „80 milionů očí“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

6

Následoval je do restaurace a do kina a teď stál ve dveřích přes ulici naproti jejímu domu a čekal, až se bude vracet. Noc byla chladná; krčil se ve stínu s vysoko vyhrnutým límcem v týle, rukama v kapsách kabátu a kloboukem naraženým do čela.

Bylo deset minut po půlnoci a ti dva odešli z kina ve tři čtvrtě na dvanáct, on však počítal s tím, že půjdou rovnou k ní. Pozoroval dívku už hezky dlouho, a tak o ní ledacos věděl, například že si nepotrpí na střídání spolunocležníků. Někdy minulý měsíc zůstala u jednoho mládence na Banningově ulici, zůstala tam jen přes noc, ale druhý den ráno, když odešla, navštívil ho v jeho bytě a zpracoval ho boxerem tak, že mládeneček zůstal ležet s brekem na podlaze v kuchyni. Varoval ho, ať nevolá policii a ať se neopováží přiblížit k Cindy Forrestový, ať se už nikdy nepokusí se s ní sejít, dokonce jí nesmí ani zavolat. Ten kořen si držel rozbitou hubu pohromadě zakrvácenou rukou a kejval a prosil, ať ho už nebije - aspoň jeden, kterej ji už nebude obtěžovat! Věděl tedy, že milence nestřídá, věděl i to, že půjde s Blonďákem rovnou domů, protože Blonďák je policajt.

Vyčmuchal v něm poldu skoro hned, jak ho zmerčil, dneska brzo odpoledne, když pro ni přišel do kanceláře, aby spolu šli na oběd. Poznal by v něm chlupatýho podle čichu a podle vzhledu na sto honů a hned ho taky napadlo, že tyhle vychytralý fízláci líčej past, do který má von spadnout - tady sem, vážený poldové, sežerte si mě i s chlupama!

Sranda až na půdu!

Nepřibližoval se k restauraci, kde obědvali; policejního fluida, které je obklopovalo, se nadýchal dosyta. Věděl, že se něco chystá, ale nevěděl přesně co, a chtěl si být zatraceně jistý, než učiní další krok. Ten Blonďák si vykračoval jako polda, chůze policajta je nezaměnitelná. Kromě toho ovládal pokoutní způsob, jak si prohlížet okolí: hlava se otočí jedním směrem, ale ve skutečnosti se vnímá právě ten opačný - roztomilej fízlovskej trik! Používají ho někdy i známí zločinci, ale většinou je to specialita policajtů odsud až po Detroit a zase zpátky. Což o to, von zná poldy z celý široširý Ameriky, rozbil už víc policajtskejch hlav, než by spočítal na prstech u rukou a u nohou! Rozbít ještě jednu by mu vůbec nevadilo, už pro ten hec, ale neudělá to, dokud nezjistí, jakou past na něj chystají. Ale vlízt jim do tý pasti - to teda pr, pánové, leda až naprší a uschne!

V zimě nebo v počasí, jako bylo teď, když se ochladilo a člověk musel mít na sobě kabát, se vždycky pozná, jestli je někdo ozbrojený nebo ne. Když má ramenní pouzdro, nechává rozepnutý knoflík mezi prvním a třetím shora. Jestli má pouzdro připevněné k opasku, pak nezapíná knoflík hned nad ním, aby mohl sáhnout pravou rukou po zbrani a vytáhnout ji. To bylo taky to první, co mu prozradilo, že Blonďák je chlupatej s bouchačkou u pasu. Když ho ten den pozoroval velkou výlohou druhé restaurace, šel Blonďák platit účet a otevřel náprsní tašku; přitom se mu na vteřinu zalesknul vodznak. To byl druhej konkrétní fakt, a když člověk…