Motolice a plankton

Boris Vian

62 

Elektronická kniha: Boris Vian – Motolice a plankton (jazyk: Čeština)

Katalogové číslo: vian03 Kategorie: Štítek:

Popis

Boris Vian: Motolice a plankton

Anotace

Boris Vian – životopis, dílo, citáty

Další informace

Autor

Jazyk

Vydáno

Žánr

Název originálu

Vercoquin et le plancton

Originál vydán

Jazyk originálu

Překlad

Formát

ePub, MOBI, PDF

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Motolice a plankton“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kapitola X

Několik dní nato uvědomil velkomožný pán Poločas o zásnubách i své náměstky. Vídalovi s Holubcem to oznámil jako prvním, protože jim měl od Koukolky tlumočit pozvání na malou oslavu, kterou při té příležitosti pořádala.

Zavolal si tedy Vídala do své kanceláře a sdělil mu:

“Drahý Vídale, chci vás upozornit, že… ehm… na žádost mé neteře… my… naše rodina by byla šťastna, kdybyste se k nám po sedmé večer mohl dostavit na oslavu zásnub.

“Ale Loustalot mi povídal, že mám přijít ve čtyři.”

“Jistě, v zásadě to začne ve čtyři, avšak osobně se domnívám, že před sedmou tam žádná zábava nebude… Tyhle oslavy, znáte to, jsou… ehm… nejsou zkrátka příliš zajímavé… Tedy radím vám, abyste příliš nespěchal… a konečně je tu ještě vaše práce, zbytečně byste se nechal vyrušovat.

“Toto hledisko je nutno bezpochyby zohlednit,” pravil Vídal. “Budete-li souhlasit, přijdu tam v pět hodin a Konsorciu navrhnu, aby mi z měsíční gáže strhli jednu a čtvrt neodpracované hodiny.”

“Za těchto podmínek se domnívám, že to bude samozřejmě v naprostém pořádku… Postačí, abyste pak nahradil zameškanou pracovní dobu, třeba někdy v sobotu odpoledne.

“Přirozeně,” řekl Vídal, “a pochopitelně bude pak zbytečné uvažovat o proplacení přesčasových hodin… Nejsme tu přece placeni od hodiny.”

“Máte naprostou pravdu. Musíme být jakýmisi apoštoly. Jinak nic naléhavého pro mě nemáte? Co vaše porady? Probíhají?”

“Ano,” potvrdil Vídal, “probíhají.”

“Tak to je vše, děkuji vám.”

Osaměv, zavolal si Poločas již opraveným vnitřním telefonem Holubce.

Emanuel vešel.

“Posaďte se, můj milý Holubce… Takže…ehm… Musím vám sdělit několik věcí. Zaprvé vás upozorňuji, že vás má neteř žádá, abyste se laskavě zúčastnil oslav jejího zasnoubení příští středu v sedm hodin u ní doma. Stačí, když se domluvíte s Vídalem, ten tam také půjde.”

“Loustalot mi povídal něco o čtyřech hodinách…,” namítl Holubec.

“Jistě, ale, že ano, máme tu ten návrh Normice na Kovové Formičky pro Cukrové Špalky, to musí být do té doby hotovo. Budete na to mít čas?”

“Myslím, že ano. Když bude třeba, mohu přijít pro jednou dřív.”

“To by bylo výtečné řešení. Ostatně vám v zásadě nic nebrání, je-li práce hodně, abyste chodil dřív každý den… Že ano, naše zaměstnání je něco jako apoštolát, a jen co se zřídí, jak si to přeji, Zlatá K…